Tiger Woods kraluje světovému golfu téměř nepřetržitě od dob, kdy se stal profesionálem, čili už přes deset let. Za tu dobu vyhrál 13 grandslam turnajů a nespočetné množství těch „obyčejných“. Zapsal se tak velmi brzy (je mu 33 let) do historických tabulek na přední příčky mezi legendy jako Ben Hogan, Jack Nicklaus či Arnold Palmer.
Každý, kdo se o golf trochu zajímá (nejlépe jej sám hraje), ví, že hrát jej na alespoň trochu slušné úrovni je velmi těžké. Jsou samozřejmě lidé talentovanější a lidé méně talentovaní. Avšak obrázek, kdy člověk po roce poměrně usilovného tréninku není schopen vyhnout se všem vodním překážkám hřiště, není vůbec vzácný.
A zde přichází Tiger, neskutečně talentovaný atlet, nadaný jak fyzicky, tak především psychicky. Pokud hraje svůj nejlepší golf, často nechává zbytek soutěžního pole o kus pozadu. Žádná rána pro něj není nehratelná. 200 metrů z písku přes vodu? 170 metrů z hustého roughu na green pitching wedgí? Připoutejte se a jdeme na to, žádný problém. Tigerova síla a pružnost je však jen jedna přísada do pro soupeře smrtícího koktejlu. Jeho hlavu by chtěl mít nejen každý golfista, ale snad každý světový sportovec. Nestává se, že by Tiger v psychicky vypjatých chvílích chyboval (a že jich je v golfu spousta). Spíš naopak. Sám tvrdí, že miluje ten adrenalin. Pokud Tiger musí zabrat, nějak zázračně to vždy umí. Skóruje když potřebuje a soupeři jen krčí rameny.
Na druhou stranu je to úplně normální člověk, inteligentní a skromný. Jeho vyjádření bývají vždy velmi dobře uvážená, většinou tak, aby příliš nečeřil vody. Je si vědom toho, že se počítá pouze jeho výkon na hřišti. Má půvabnou manželku a dvě zdravé děti. Z toho pohledu opravdu úžasný život se skvělým člověkem v popředí. A lidé chtějí sledovat takové lidi. Lidské a na hřišti neomylné. Lidi, kteří zničí soupeře a pak se rozpláčí. Lidi, u kterých není žádná rána nemožná. Přesně proto turnaje kde Tiger hraje přitahují daleko více pozornosti a tím pádem daleko více peněz. Proto je Tiger pro golf nepostradatelný. Věřím ale, že takových hráčů bude přibývat.
Při svém comebacku po osmiměsíční pauze (kvůli operovanému koleni) se Tigerovi nevedlo dle jeho představ. Na světové jamkovce prohrál v druhém kole s Timem Clarkem, který hrál neskutečně. Tiger však nehrál vůbec špatně. Stabilní švih, stabilní koleno, stabilní golf. Věřím, že na turnaji na rány to prokáže. Uvidíme příští týden v Doralu…